Open the scars, old friend

3. srpna 2016 v 23:51 | Ghoul |  Motýli
No… motýlek… co říct… snad jen… Moc se omlouvám a je to důvod… proč ti nikdy, opakuji nikdy, už nebudu křížit cestu. Nechť je ti nebe volné drahý motýle…

"Neruším?" zeptal se další motýl na mém parapetu. Ten hlas už jsem ale znal. Věděl jsem kdo to je. "Starý příteli!" vykřikl jsem a došel k němu. Usmíval se na mě. "Mohu dál?" zeptal se. Pokývl jsem a ukázal směrem dovnitř na znamení, že má otevřeno. Opatrně vlétl dovnitř a sedl si na stůl. Posadil jsem se na židli před něj a zaujatě se na něj díval. "Tak povídej, jaký je svět?" řekl jsem s jiskrou nadšení v oku.



Zadíval se na mě smutným výrazem a poté začal vyprávět. Poutavý příběh ze svého života. Hltal jsem každé jeho slovo. Ale všiml jsem si, že něco bylo jinak. Změnil někomu život. Jeho křídla již neměla plamenně oranžovou barvu. Byly modré.

"Mohu tu dnes přespat, prosím?" zeptal se motýlek předtím, než jsem ulehl i já. "Jistě, samozřejmě že můžeš. Ustel si, kde uznáš za vhodné." Řekl jsem a mávl rukou do pokoje s úsměvem na tváři. "Děkuji." Hlesl motýl nyní lehce přiškrceným hlasem a ulehl na stole, na kterém i přistál. Pokoj v noci byl jako hvězdné nebe. Všude možně svítila modrá křídla motýlů. Nádherný to pohled. Dnes jsem však cítil jakousi úzkost. Nedovedu to popsat. Bolelo mě něco na srdci. Nevěděl jsem však co to je.

Probudil mě kašel uprostřed noci. Otočil jsem se a podíval se, co to je. Viděl jsem, že mému motýlovi pohasínají křídla. Vstal jsem a doběhl ke stolu, na kterém si ustlal. "Co se děje?" zeptal jsem se starostlivě. "To je… to nic není…. Jsem zvyklý, občas tohle dělají, nemusíš se bát." D9val jsem se na něj ustaraně, zatímco on se usmíval a po chvíli se světlo jeho křídel ustálilo a on usnul. Lehl jsem si a s těžkou hlavou usnul také.

Opět mě něco probudilo. Tentokrát to bylo spíše praskání. Praskání a teplo. Otevřel jsem oči a naskytl se mi pohled na místnost v plamenech. Vyskočil jsem z postele a začal otevírat klece. Plameny šlehaly z oken. Otevíral jsem rozžhavené kovové klece, které upalovaly bříška mých prstů. Musel jsem je zachránit.

Otevíral jsem jednu za druhou a najednou si všiml na závěsu motýla. Na ohořelém závěsu seděl a díval se na mě. Mezi modrou se mu žíhala na křídlech oranžová. Pomalu mu opadávaly. Měly v sobě prohořelé fleky. Křidýlky rozdmýchával oheň.

"To… ty?" prodral jsem ze sebe a do očí se mi nahrnuli slzy. Otevřel jsem poslední klec. Motýly proletěli a vylétli z mého bytu. Stál jsem v kouři a plamenech. "Proč?" zeptal jsem se, zatímco jsem hleděl na motýla. Začal se smát. Tiše a nevinně. Slétl ze závěsu a dolétl mi na rameno. Jiskry jeho hořících křídel mi dopadaly na rameno. "Víš… jen… chtěl jsem provést to, co jsi provedl ty mě." Díval jsem se mu do očí dlouho, než jsem se odvážil k odpovědi. "Co?" řekl jsem skříplým plačtivým hlasem a obával se, co řekne. Věděl jsem, co řekne. Z čeho budu obviněn.

"Chtěl jsem se pomstít, že jsi mi zničil život." Řekl a mávl křidýlky, což rozdmýchalo ohýnek na mém rameni. Lekl jsem se a spadl do plamene. Okamžitě mi chytlo celé pyžamo. Vyběhl jsem na chodbu a začal se převalovat po koberci. Plameny se pomalu přemisťovaly z mého pokoje do zbytku bytu. Povedlo se mi uhasit se a zvednout ze země. Doběhl jsem ke dveřím ven. Viděl jsem, že sedí na plynové bombě na konci chodby. "Sbohem… příteli." Uchechtl se motýl a povolil ventil. V mžiku výbuchu jsem jen viděl, jak shořel na popel.

Seděl jsem před bytem, než dorazili hasiči a uhasili ho. "Tak pane, co přesně způsobilo požár, nevíte?" zeptal se mě vřele jeden z hasičů. Podíval jsem se na něj očima plnýma slz a usmál se. "Když vám to řeknu, nebudete mi věřit." Řekl jsem klidně a všiml si, že se mi na rameno posadil světle modrý motýl. Druhý si sedl na rameno přímo hasiči, který stál naproti mně a pokládal otázky. "Tahle hra ještě neskončila." Pronesl jsem do tiché noci…

Omlouvám se…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 starvoice starvoice | 4. srpna 2016 v 8:51 | Reagovat

A toto je... Co? Co se stalo? Proč by ten motýlek... Nevím, co si myslet...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama