GAME OVER

20. března 2016 v 0:02 | Ghoul |  Creepypasta (nebo to co se tak má aspoň tvářit)
Zdravím, drazí návštěvníci světa nemrtvých, Dnes tu mám něco jako krátkou Gaming Creepypastu, tak snad se vám aspoň trochu zalíbí a nezapomeňte že hrát, můžete nakonec i vy...




Včera jsem zavítal do jednoho takového pofiderního kamenného obchodu na rohu ulice, když jsem se odpoledne vracel ze školy. Všiml jsem si za výlohou zajímavé hry. Měla na obálce krvavé ruce a mezi nimi nápis "1001". Neváhal jsem ani chvíli a vešel dovnitř, jelikož mě zlákala cena "0.99$" Hru jsem si koupil a hned jak jsem přišel domů, mrsknul jsem tašku do rohu pokoje a zapnul televizi i s mým PlayStationem 2.


Dal jsem dovnitř CD, které bylo v absolutně výborném stavu. Konzole chvíli chroustala tak, že to vypadalo, že místo hry najdu poté v konzoli jen její vyskartovanou verzi. Celý natěšený jsem seděl před obrazovkou, když začala nabíhat konečně herní obrazovka. Načítání a logo vývojářů. Nikdy jsem o nich neslyšel, ale to neznamenalo, že to nebude dobrá hra. Najednou mi zazvonil mobil. Zvedl jsem ho. Podivně to v něm chrčelo. "Nehraj to… Já hrál… a prohrál…" ozvalo se z telefonu. Pak dotyčný položil. "Blbý fóry." Řekl jsem si a položil telefon zpět na stůl. Nyní se na mě smál jen velký nápis "1001" a pod ním tlačítko "start game". Stiskl jsem křížek na ovladači a hra začala nabíhat. Jediné co mě v ní opět uvítalo, bylo "1001" Octl jsem se v nějakém domě. Hra měla překvapivě dobrou grafiku na to, že byla jen na PS2. Začal jsem hrát.

Nejdříve byla hra jen o chození v nějakém baráku, myslel jsem si. Nikde žádný tutoriál, nikde žádné NPC… Nic! Říkal jsem si, že je to divné, než mi došlo, proč. Pomalu jsem rozeznával tvary pokojů v mém domě. Mou kuchyni, můj obývák… a dveře do mého pokoje. Přistoupil jsem k nim a otevřel je. V ten moment hra zčernala a ozval se démonický smích. Na obrazovce se objevil rudý nápis "uvidíme se brzy" a hra i konzole se vypla. Seděl jsem tam jako přikovaný. "Tohle musí bejt nějakej troll" řekl jsem si a zkusil hru zapnout znovu, ani konzole ani hra však neragovali. Zkusil jsem ji odpojit, že to zkusím ráno, přeci jen druhý den je sobota, nemusím do školy a můžu hrát celý den. Den se rychle nachýlil ke konci a byl tu večer. Lehl jsem si do postele a během chvilky usnul.


Ze sna mě probudil démonický smích. Probral jsem se. Všude byla tma. Rozeznával jsem ve tmách jen jemné obrysy věcí. Najednou ke mně začal kdosi promlouvat. "Vítej." Ozvalo se."Kdo je tam?" neovládl jsem se a musel jsem se zeptat. "Já jsem Admin a je mým úkolem tě seznámit s hrou." Řekl neznámý. Sevřelo se mi hrdlo a dlaně se mi začaly potit. Tohle přeci nemůže bbýt… určitě je to jen sen. "Nuže přejdeme k pravidlům." Řekl Admin odkudsi a začal číst. "Vítej ve hře 1001, kde je tvým úkolem zemřít. Tvůj dům, tvá nynější herní plocha, je plná smrtí.Je zde přesně 1001 způsobů jak můžeš zemřít, pozor, nyní jsi zde uvězněn a jen jeden způsob smrti tě může osvobodit." Nechtěl jsem tomu věřit. "A co těch zbylých 1000?" zařval jsem bez naděje na odpověď. Admin se zasmál a opět pokračoval. "těch zbylých 1000 má též svůj úděl. 500 z nich je neškodných, respawneš se po nich a hraješ dál, ovšem pokud umřeš na alespoň polovinu ze zbývajících 500, můžeš se rozloučit se svým světem. Už nikdy se nepodíváš na světlo vašeho světa… dokud nenajdeš nového hráče. Admin konec. Vítám tě ve hře, mladý hráči." Řekl Admin a rozhostilo se ticho. Pravidla nejsou, jen jedno… Chcípni, chcípni, chcípni, ať to stojí, co to stojí.


Vyskočil jsem z postele a drapl vidličku, která ležela na mém stole. Zapíchl jsem ji do zásuvky. Tělem mi projela ohromná vlna bolesti. Tělo se mi zkroutilo, když jím projel elektrický výboj. Ležel jsem zkroucený na zemi a nad hlavou měl nápis "Zemřel jsi. Zkus to znovu." Po respawnu se mi podlomila kolena. Ještě stále jsem cítil bolest. "Jo a abych nezapomněl, bolest tu cítíš jako v normálním světě a čím víc umíráš, tím víc to bolí, až dokud nepřijdeš o rozum." Řekl Admin. "Můžu se odsud dostat i nějak jinak?" zeptal jsem se. Chvíli bylo ticho a poté se ozval. "Přiveď mi nového hráče, nehc si hru zahrát někoho jiného, pak se odsud dostaneš, stejně jako ten šílenec před tebou." Poté bylo opět ticho. Ze zoufalství jsem se rozbrečel. Celý jsem se klepal. Zvedl sjem se ze země a přešel ke kuchyňskému noži. Vzal jsem ho a vší silou si ho zabodl do srdce. Na obrazovce bylo opět jen "Zkus to znovu." Stokrát a stokrát po sobě.


Čteš li tohle, ještě stále tu jsem a čekám na vysvobození. Prosím, zajdi do toho krámku na rohu ulice a kup si hru 1001. Je to nezapomenutelný herní zážitek. Bude se ti líbit, přísahám. Jen si jí prosím kup co nejdříve a zahraj si jí. Já už chci domů…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 STIAK STIAK | E-mail | Web | 20. března 2016 v 16:51 | Reagovat

Wooooooooosh.
Okay, zezačátku to působilo hrozně obyčejně, takhle ale působí snad každá herní Creepypasta.
Ale ten konec... Prostě...

Je to dobře napsaný, nápad tam je skvělej, takže teď jenom najít nejbližší prodejnu her, protože co já vím, třeba to tam je...
Hej, nebyla by i verze na PS3? Já dvojku nemám... :X

Zalíbilo se mi to, narozdíl od tun Gaming Past to má nějakej nápad a nejde tam jenom o krvavý oči a psycho postavy. Ani tam není klišé s podivně, nenormálně vypadajícím CD nebo obalem, to je totiž skoro everywhere ><

Navíc, kdo by nechtěl mít možnost zemřít víckrát, než jednou?  

Musím tleskat ^^

2 Ghoul Ghoul | 20. března 2016 v 16:57 | Reagovat

[1]: :O díky

3 NikolTheKiller NikolTheKiller | E-mail | Web | 21. března 2016 v 20:16 | Reagovat

Opravdu dobrý...ať už je to krátké, je hodně dobré...*fuck zase mluvim jak krypl* .. je to prostě dobrý :D já k tomu víc dodat nemůžu. Není ti jako klasické creepy. Nemusí v tom být tři prdele krve, aby to bylo děsivý. Máš na psaní talent..

4 Nana Nana | Web | 24. března 2016 v 3:27 | Reagovat

Wow, ten koniec ma dostal. 0.0 Je to super napísané, rozhodne si aj nabudúce niečo od teba prečítam. :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama